Zemřel - oslavujme jeho krásný život

Když odejde z hmoty přítel, tak jej můžeme na krátkou chvíli stále navštívit za ním pomocí astrálního vystoupení z těla (návod zde). Tato mimotělní zkušenost je zcela samozřejmá a se správným návodem ji dokáže v sobě probudit každý. Jaké to však je? Rád bych zde proto sdílel příběh z mého astrálního cestování za za velmi moudrým pánem.  

Příběh astrálního cestování za zemřelým

... Jakmile jsem svým astrálním i  mentálním tělem byl u něj, tak chtěl za každou cenu zpět na Zemi do hmotného těla a to právě z toho důvodu, že nutně chtěl předat vzkazy. Byli jsme spolu dlouho, velmi dlouho, a po celou dobu mi vyprávěl jeho životní příběh. Cítil beznaděj, a že neví co má nyní dělat, protože by rád žil ve hmotné realitě, ale sám si uvědomuje, že už to nejde.

První dny po smrti

je stále s vámi váš přítel, ač astrálně jakožto duše. On přesto vnímá dojmy mnohem intenzivněji, než ve samotném hmotném těle. Chovejte se k němu,  jako kdyby měl ty nejkrásnější narozeniny ve svém životě. Gratulujte mu, jaký prožil dobrý život, pomozte mu vzpomenout si, co všechno zažil a dokázal. Vezměte ho svými vzpomínkami, ukažte mu, v čem vám pomáhal. Myslete na něj v dobrém a pomozte mu naplnit jeho smysl dobrého života. Buďte na něj hrdí, stejně jako je on sám na sebe a to právem. Zasloužíte si to vy i on. Není důležité, že nemá hmotné tělo, ale že je nyní s vámi a navzájem si předáváte svou podporu. Podpořte ho dobrými myšlenkami, opravdu jen dobrými. Znamená to pro něj velikou pomoc. To že nemá hmotné tělo neznamená, že právě nyní se s vámi neprobouzí a že není s celou rodinou i s kamarády a že se neprochází jen tak okolo stromů... Proto mu pomozte jej naplnit klidem, ať může opravdu spokojeně opustiti tuto místní hmotu a přestoupit do vyšších stavů života.  

Radost z prožitků

Procházeli jsme tak jeho život a on mě zastavil v době jeho studií, kdy zkoušeli s kamarádem alkohol a užili si pravý studentský vyrvál - hodně se tomu chechtal, protože lezli i oknem. :-) Byl z toho nadšený a v tu chvíli jako kdyby se uvolnil vlak vzpomínek i zážitků a pán si tak projel v sobě celý svůj život, rodinu, děti, úspěchy i zážitky a až nyní, v této chvíli uznal, že ač sice se mu nelíbí, že mu hmotné tělo odešlo, tak je hrdý že žil život naplno. Byl rád, co vše v životě dosáhl a prožil, s velkým ovládáním sebe sama, ale i řízením emočních kroků celé rodiny.

Pohřeb

Pán cítil velkou nepohodu od pozůstalých, kteří ho svými myšlenkami vtahují zpět do hmoty. Pán, nyní již stálý astrální cestovatel tak nemůže opustit místní astrální sféry, a to přes svou bolestivou snahu.  

Posmrtné pochopení

Při tomto důležitém astrální rozhovoru si pán uvědomil, že žil dobrý život. Že on sám už více pro ostatní lidi nemůže udělat, neboť udělal již co nejvíce mohl. A je šťastný.  

Do posmrtných sfér a výše

Nyní byla správná chvíle, aby pán opustil vše, co již nebylo důležité. Pro poznání jsme spolu cestovali do vyšších sfér - svět který se dá definovat jako Nebe, kdy přestáváme chtít pozemské statky a napojení na ostatní lidi i rodinu. Jsme šťastní, cítíme lehké blaho, klid a existují zde již pouhé náznaky barev, tvarů a zvuků. Pán díky tomuto aktu pochopil smysl svého příběhu. Věděl, že nyní je jen na něm, co bude chtít, ale že nic, nic nemusí.  

Zajímavost: Rozhodnutí zůstat v astrálních sférách je po smrti přirozené, neboť  chceme ještě být s rodinou nějaký čas. Dokud sami vnitřně neucítíme, že již opravdu zde nemůžeme nic udělat a že opravdu si můžeme dovolit jít dál.

  Stejně tak až bude pán zanedlouho chtít, tak půjde dál. Nechá odejít náplň své duše, získané charisma, emoce, vlastnosti, tedy astrální tělo a půjde dále do vyšších sfér, již zcela klidný. Jen bude. Klid, štěstí, pohoda, láska.

A jak vidí někteří doktoři, astrální cestovatelé, poslední hodiny života?

"Dnes nad ranem jsem mela jednoho starecka, 80+, na konci sve cesty, dnes mel byt propusten domu.....Nad ranem se mu nahle pritizilo. Z medicinskeho hlediska dostal plicni embolii, nebo jeho staricke srdce s ejekcni frakci  10% uz to proste nezvladlo. Nevim. Snazila jsem se, lecila vsechno, co me napadlo - od srdecniho selhani, pres tu embolii, dala jsem mu siroko spektra antibiotika, steroidy, PPI. Proste vsechno. Presto, byl jeho cas a pan za par hodin od me intervence odesel. To, ze odejde jsem vedela uz v tech pet rano. Presto me toto naplnilo zvlastnim klidem. Pokud je nas cas, tak odejdeme a je jedno, jak lecime. Dnes jsem opet videla, co je to vyssi moc. I to, ze my si muzeme rozhodnout castecne kdy, nebot pan cekal, az jeho rodina odejde a pak behem peti minut odesel. Jindy, cekame na rodinu. Setrvala jsem s dcerou, snad jsem ji castecne pomohla. Koukala  na sveho zemreleho otce, ktereho videla pred 10 minutami a rikala, jak se zmenil..., rikala jsem ji, ze to co vidi, je telo bez duse, ale ze jeho duse tam je stale s nami a ze ona mu  musi pomoci odejit. Je to zvlastni, ja pana videla cca minutu pred tim, nez odesel. Ten proces metamorfozy cloveka vzdy ohromi i ten zvlastni klid, ktery vzdy nastane."

Vaše osobní poznání